Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfo
TechSoup

Světový den duševního vlastnictví

Dne 26. dubna 2012 si Česká republika spolu s ostatními členskými státy Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) připomíná Světový den duševního vlastnictví. Tématem letošního Světového dne duševního vlastnictví jsou visionářští průkopníci, lidé, jejichž vize a novátorské počiny přetvářejí naše životy. Ve svém poselství zmiňuje  generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví Francis Gurry například čínského novátora Cai Luna. Ten položil základy průmyslové výroby papíru, Johannese Gutenberga, který svým vynálezem knihtisku umožnil rozšiřování a demokratizaci vědomostí,  Marii Curie Slodowskou, jedinou světovou nositelku dvou Nobelových cen za chemii a fyziku, Zahu Hadid a Normana Fostera,  kteří přetvářejí městskou krajinu a zkrášlují naši existenci novými způsoby, přičemž zároveň mají na zřeteli potřebu zachovat životní prostředí a další.

Poselství Francise Gurryho, generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví, ke Světovému dni duševního vlastnictví – 26. dubna 2012


Světový den duševního vlastnictví je příležitostí k oslavě přínosu duševního vlastnictví pro inovace a tvorbu kulturních hodnot – a nezměrné dobro, které tyto dva společenské fenomény přinášejí světu.

Je to příležitost vytvářet podmínky pro lepší pochopení role duševního vlastnictví jakožto mechanismu vyvažujícího vzájemně soupeřící zájmy, které jsou spojeny s inovacemi a tvorbou kulturních hodnot: jde o zájmy jednotlivých tvůrců i zájmy společnosti; zájmy výrobců na jedné straně a zájmy spotřebitelů na straně druhé, zájmy na podpoře inovací a tvobry a zájmy na sdílení prospěchu, který z nich plyne.

Tématem letošního Světového dne duševního vlastnictví jsou visionářští průkopníci – lidé, jejichž vize a novátorské počiny přetvářejí naše životy. Jejich význam je mimořádný. Čas od času mohou změnit i způsob fungování společnosti.

Vezměte si čínského novátora Cai Luna. Byl to on, kdo položil základy průmyslové výroby papíru – technologie, která změnila všechno, protože umožnila zaznamenávat vědomosti. Potom tu byl vynález mobilního typu. Na to v Evropě navázal Johannes Gutenberg svým vynálezem knihtisku, který pro změnu umožnil rozšiřování a demokratizaci vědomostí. Během našeho vlastního života jsme svědky stěhování tvůrčího obsahu do digitálního formátu a ohromné distribuční síly pro tvůrčí díla, které přinesl Internet a vyvinutí světové internetové sítě – za což musíme poděkovat, mezi jinými, Timu Berners Leeovi.

Za mnohými výjimečnými inovacemi stojí výjimečné lidské příběhy. V době, kdy bylo jen málo vědců – žen, Marie Curie Sklodowska musela zápasit za své vlastní uznání coby vědkyně a nikoli jen manželky vědce. Zápasila též jako přistěhovalec pracující v cizím společenství. Její touha porozumět ji vedla k fundamentálním objevům, za něž se jí dostalo ocenění dvěma Nobelovými cenami ve dvou rozdílných kategoriích – za fyziku a za chemii – jako jediné, kdo něčeho takového kdy dosáhl.

V umění se novátorství točí kolem nových způsobů nazírání věcí. Vizionářský výtvarník nebo skladatel či spisovatel je schopen ukázat nám jiný, nový způsob nahlížení na svět. Například Bob Dylan: zachytil něco, co bylo ve vzduchu, a přetvořil několik žánrů hudby, přičemž podstatně přeformuloval žánry folkové a rockové hudby. Nebo pohleďme na architekty – jako Zaha Hadid nebo Norman Foster – kteří přetvářejí městskou krajinu a zkrášlují naši existenci novými způsoby, přičemž zároveň mají na zřeteli potřebu zachovat životní prostředí.

Abychom pokročili dál, jsme na novátorství závislí. Bez něho bychom zůstali jako lidský druh ve stejném stavu, v jakém jsme nyní. Přesto vynálezy a inovace, např. ve zdravotnictví, mají relativně malou hodnotu pro společnost, nemohou-li být užity a sdíleny. To je velké politické dilema. Na straně jedné, cena inovace v moderní medicíně je enormní. Na straně druhé, potřeba soucitu a potřeba sdílení užitečných inovací jsou rovněž enormní.

Domnívám se, že bychom se měli na duševní vlastnictví dívat jako na mechanismus dodávající nám sebevědomí, jak čelit těmto výzvám. Avšak musíme dbát rovnováhy práv, a proto je tak důležité o duševním vlastnictví mluvit. V tento Světový den duševního vlastnictví bych rád povzbudil zvlášť mladé lidi, aby se připojili do této debaty, protože v duševním vlastnictví, z definice, jde o změnu, o věci nové. Jde o dosažení takových proměn, kterých ve společnosti chceme dosáhnout.

Message from Director General Francis Gurry

(24.04.2012) ZDROJ: MKCR
ProCulture

  © 2003-2018 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2018 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.