Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoStátní rozpočet na kulturu
TechSoup

Státní rozpočet na kulturu

Státní rozpočet 2012, kapitola 334 Ministerstvo kultury - návrh vládě

V pátek, 9. září 2011 začala vláda projednávat státní rozpočet na rok 2012. Je zřejmé, že lepší roky jsou za námi a příjmy státního rozpočtu nenaplňují ani skromnější očekávání, což je temnou předzvěstí krácení výdajů. Proto na první pohled vypadá skvěle, že celkové výdaje ministerstva kultury jsou v návrhu vyšší, víc než o jednu miliardu než letošní rozpočet! Z tohoto nárůstu se můžeme těšit díky Evropské unii. Příští rok by z EU na kulturu, prostřednictvím ministerstva kultury, mělo přitéct o 700 milionů více než letos, celkem to má být více, než miliarda korun. Při bližším ohledání rozpočtu však zjistíme, že krátit se bude. Jak jinak než v dotačních programech podpory tzv. živého umění, téměř o 113 milionů, v programech záchrany architektonického kulturního dědictví o 198 milionů, a dokonce o 226 milionů bude méně než loni na provoz příspěvkových organizací - národních kulturních institucí. Kdo dosud nepocítil krizi, příští rok dostane příležitost.

Podíl výdajů ministerstva kultury na státním rozpočtu 2011 dále klesl

Podíl ministerstva kultury na výdajích státu klesl i pro letošní rok. Zatímco v roce 2008 byl po deseti letech zaznamenán ve vztahu ke státnímu rozpočtu nejvyšší podíl výdajů na kulturu v kapitole 334 MK a sice 0,66 %, což společně s výdaji na církve a náboženské společnosti (CNS) představovalo 0,78 % státního rozpočtu, letos kultura i včetně podpory CNS spadla na 0,61 %. Díváme-li se na výdaje kapitoly MK ve vztahu ke státnímu rozpočtu bez CNS, letos jsme na 0,49 %! Právě necelé půlprocento pro ministerstvo kultury v roce 2005 vyprovokovalo ministra Jandáka, k činům a zvrátil klesající trend rozpočtu, který převzal od ministra Dostála. Nastartoval tehdy tříletý procentuální i faktický nárůst výdajů ministerstva kultury. Teď již ale třetím rokem klesáme - procentuálně i nominálně. Zatímco státní rozpočet si za posledních deset let polepšil o 70 %, ministerstvo kultury získalo jen o 53 % více. Desetiletý nárůst výdajů státu na církve a náboženské společnosti zaznamenal necelých 48 %.

Vláda projednává státní rozpočet 2011 - návrh

Debata s vládou rozpočtové zodpovědnosti o 1 % na kulturu se stala bezpředmětnou. Větší procento v době šetření již nemusí znamenat více peněz. Na šetření se podílí všechny resorty a to nejen snížením vlastních provozních nákladů. Resorty ohlašují propouštění státních zaměstnanců a stop stavy na příjímání nových. Přehodnocují výdaje na projekty. Mění plány. Kapitola 334 ministerstva kultury, která patří k malým, pociťuje krácení také. Přesto ministr kultury Jiří Besser přislíbil zachovat stávající výši dotací nestátním organizacím na kulturní aktivity, ze kterých vyjmul novou položku na Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí, o kterém zatím nejsou zveřejněny žádné informace.

Reakce ProCulture na článek Na kulturu víc peněz nebude

Pominu-li, že článek tajemníka a poradce ministra kultury Na kulturu víc peněz nebude má již v první větě hrubou pravopisnou chybu, je článek poučný z jiného důvodu. Je to svědectví o diletantském nepochopení role a významu kultury. I česká kultura je světem podnikání a firem s poměrně významnou pozicí na pracovním trhu. V roce 2005 zaujímala kultura v České republice 3,3 % – v Praze potom více než 6 % – pracovního trhu, zásadně stimuluje cestovní ruch atd. Nejedná se zde jen o tanečníky, vernisážové či festivalové blouznivce, kteří se by se v době krize měli uskromnit a „v rámci solidarity snažit pochopit a porozumět“, že „ministerstvo a vláda má odpovědnost za ekonomiku a stát jako celek, tedy i za krachující firmy, lidi bez práce a lidi s nejasnou finanční budoucností“, a proto krátí dotace na umění.

Ministerstvo kultury schvalovalo akce s neúplnou projektovou dokumentací

V pondělí 10. března 2008 má vláda projednat zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o hospodaření ministerstva kultury (MK) v oblasti investic. Zpráva upozorňuje na řadu závažných pochybení, zejména v činnosti Ministerstva kultury jako správce Programu, ale i u příjemců dotací. Závažnost zprávy spočívá ve faktu, že zjištěné nedostatky ukazují, že opatření, která MK mělo přijmout po kontrole NKÚ v roce 1999 nebyla dostatečně účinná.  Zpráva kritizuje MK za to, že prověřovaný program, který v letech 2002-2006 vynaložil 1,2 miliardy korun, neměl při svém vzniku žádné strategické či koncepční materiály, které by prokazovaly jeho účel a zaměření. U projektů za 173 milionů MK nebylo schopno předložit dokumentaci, konkretizovat čerpání peněz nebo určit konkrétní příjemce. Zpráva např. konstatuje, že při rekonstrukci pavilonu Anthropos zahrnulo Moravské zemské muzeum do programu práce spojené s dodávkou bazénu a související technologie, které později nebyly realizovány.

Prohlášení Rady uměleckých obcí k návrhu rozpočtu 2008

Od prohlášení vlády neuplynulo ani půl roku a přitom tatáž vláda 11. června 2007 schválila návrh Státního rozpočtu na rok 2008 a střednědobý výhled na léta 2009 a 2010, které jasně ukazují, že je rozhodnutá své sliby popřít, jelikož počítá se zcela opačným vývojem, podle něhož by výdaje na kulturu měly klesat. Zatímco v letošním roce podíl ze státního rozpočtu, jímž ministerstvo kultury (MK) disponuje, činí konečně po letech poklesů alespoň 0,76 %, již příští rok to má být jen 0,67 %, v roce 2009 pak 0,62 % a v roce 2010 dokonce pouhých 0,59 %.

Začíná projednávání návrhu Státního rozpočtu 2008

Dne 7. června 2007 předal Šimon Pellar, předseda Rady uměleckých obcí a místopředseda European Council of Artists dopis Úřadu vlády a to v souvislosti s projednáváním návrhu Státního rozpočtu na rok 2008 a střednědobého výhledu na léta 2009 a 2010. Dopis je adresován Mirku Topolánkovi s apelem,  „aby v rámci reformy veřejných rozpočtů byly řádně a konstruktivně zohledněny sociální a ekonomické přínosy kultury, neboť i u nás je bohužel kultura stále vnímána jako záležitost osvěty nebo zábavy, přičemž přínos umění a kultury k tvorbě HDP zůstává scestným způsobem marginalizován, což je praxe, před kterou varuje i studie Ekonomika kultury v Evropě, kterou si loni nechala zpracovat Evropská komise.“

Ministr kultury k reformě veřejných financí a ke snižování počtu zaměstnanců státní správy

Ministr Václav Jehlička nesouhlasí se snižováním počtu pracovníků v resortu kultury. Jehlička při jednání vlády dne 24. dubna 2007 připomněl závazek z Programového prohlášení, ve kterém se vláda zavázala prosadit zvýšení podílu výdajů státního rozpočtu na podporu kultury postupně až na 1 % státního rozpočtu.  Ministr odmítá cestu k úsporám snižováním počtu herců, hudebníků, zpěváků, památkářů a kastelánů, odborníků v muzeích, galeriích a knihovnách. Ministr kultury dále upozorňuje na skutečnost, že 7068 zaměstnanců resortu kultury má průměrný měsíční plat 17 680,- Kč, což je nejnižší průměrný plat, který ve státní sféře existuje.

1 2 další >
ProCulture

  © 2003-2018 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2018 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.