Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfo
TechSoup

Stolpersteine - kameny zmizelých Židů, Romů, homosexuálů, odbojářů a dalších

Obrázek k článku Stolpersteine - kameny zmizelých Židů, Romů, homosexuálů, odbojářů a dalších
Ve dnech 13.-15. června 2011 bude v Praze na 36 adresách položeno 81 Kamenů zmizelých – Stolpersteine, připomínající oběti deportované nacisty do vyhlazovacích táborů. Autorem myšlenky je německý umělec Gunter Demnig z Kolína nad Rýnem, který projekt poprvé představil již v roce 2003. Od té doby se zapojila celá řada evropských měst, ve kterých Gunter Demning ve spolupráci s místními organizacemi pokládá do chodníku kameny s mosaznou tabulkou, která nese jména obětí nacismu. V ČR projekt zaštiťuje občanské sdružení Stolpersteine, jehož smyslem je uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
První české Stolpersteiny byly položeny v Praze a v Kolíně na podzim 2008, od té doby jsou pokládány vždy jednou ročně na různých místech. Na stránkách sdružení Stolperstein je možno nalézt interaktivní mapu s kameny zmizelých, jejich životopisnými daty a v některých případech s příběhy jednotlivých obětí. Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, odbojářům a dalším obětem se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
Smysl projektu Stolpersteine spočívá v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války. Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, odbojářům, fyzicky hendikepovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.

Stolpersteine je složenina německých slov stolpern (klopýtnout, škobrtnout) a stein (kámen). Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým ze Stolpersteinů skrývá, a který nám nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Naopak  nás nutí zastavit se a symbolicky se sklonit před obětí, jejíž jméno je na kostce vyraženo.

Každá kostka je z betonu, má rozměr 10 x 10 x 10 cm a mosaznou tabulku na jedné ze stran, nesoucí nápis. Ukládá se do dlažby chodníku před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky se ve veřejném prostoru stávají stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán. V souladu s dnešním trendem ve vzdělávání o válečné genocidě jsou tak Stolpersteiny ztělesněním osudu člověka – spoluobčana, který žil svůj život ve stejných místech, kde jej dnes žijeme my, a který byl bezdůvodně zavražděn. Nabízejí výjimečně silnou možnost identifikace s oběťmi nacistické perzekuce, varují před nebezpečím a důsledky netolerance a xenofobie. Umístění ve veřejném prostoru je samozřejmě také vyjádřením stanoviska města/městské části a jejich vedení k válečné masové vraždě, k rasizmu a všem ostatním formám xenofobie.
 
Myšlenka zrealizovat projekt Stolpersteine i v ČR vznikla v prostředí české židovské mládeže v roce 2008, inspirována dojmem z kamenů položených v Německu. Souběžně (ač nezávisle) s tímto nápadem přišli i v Kolíně, kde první kameny položili studenti místních stavebních škol.

Iniciátorem a garantem projektu Stolpersteine byla Česká unie židovské mládeže, která se v počátcích soustředila na připomínku židovských obětí holokaustu – šoa. Nacisté však zavraždili i tisíce protektorátních Romů a politicky nepohodlných osob, Stolpersteine proto budou pokládány i těmto obětem. V současnosti je nositelem a realizátorem projektu občanské sdružení Stolpersteine CZ o.s.

První české Stolpersteiny byly položeny v Praze a v Kolíně na podzim 2008, od té doby jsou vždy jednou ročně pokládány na různých místech. Pokládání zásadně provádí Gunter Demnig, který za tím účelem přijíždí z Kolína nad Rýnem. Nejvíce Stolpersteinů lze nalézt v Praze, kde se nazývají Kameny zmizelých - to v návaznosti na projekt Židovského muzea Zmizelí sousedé. Projekt postupně expanduje i do dalších lokalit (viz mapka). V Česku dnes působí několik realizačních týmů, které se všechny koordinují prostřednictvím webu.

Většina židovských obětí z Protektorátu byla nejprve transportována do koncentráku v Terezíně a existuje poměrně přesná databáze jmen těchto obětí – tzv. Terezínské knihy (zde). Romské organizace pomáhají sdružení Stolpersteine s identifikací romských obětí. Klíčovým zdrojem informací jsou samozřejmě přeživší příbuzní nebo památník Jad VaŠem v Jeruzalémě. Ze symbolických důvodů se sdružení vždy snaží mezi pokládané kameny zahrnout i oběti, které nemají žádné žijící příbuzné, nebo nám tito nejsou známi.

Stolpersteiny jsou pokládány do chodníků v jakýchsi "trsech" pro vyvražděné rodiny tak, aby jejich členové byli aspoň tímto způsobem pohromadě – v Praze tak není výjimkou najít místa se třemi nebo čtyřmi kameny před jedním domem.

V roce 2008 převzal nad projektem záštitu pražský primátor, během povolovacího řízení organizátoři spolupracují Magistrátem, s Úřady městských částí, avšak podle jejich zkušeností je získání povolení v mimopražských lokalitách je výrazně jednodušší.
Stránky projektu: http://www.stolpersteine.com
(13.06.2011) ZDROJ: Sdružení Stolpersteine o.s.
ProCulture

  © 2003-2018 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2018 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.