Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoAnalýzy a zprávy
TechSoup

Analýzy a zprávy

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Analýza ekonomického dopadu vybraných hudebních festivalů České republiky, které sdružuje Asociace hudebních festivalů ČR prokázala výrazné ekonomické přínosy těchto kulturních akcí. Příjem státního rozpočtu, který tyto akce vygenerují prostředníctvím daní, sociálního a zdravotního pojištění a dalších odvodů je vyšší než dotace, které jsou na tyto akce poskytovány. Firma EconomicImpacT disponuje vlastní metodikou pro určení ekonomických multiplikačních efektů kulturních a sportovních akcí a organizací s dopady na region. Studie se zaměřila na deset festivalů, které v roce 2011 prodalo či darovalo přes 108 tisíc vstupenek, přičemž tyto festivaly zvýšily obrat (produkci) české ekonomiky a 517 milionů, z čehož na hrubou přidanou hodnotu připadlo 140 milionů. Autoři studie však upozorňují, že kromě ekonomických dopadů mají festivaly především společenský a sociální význam, vytváří v lidech pocit hrdosti na svá města, zlepšují mezilidské vztahy, mají schopnost své návštěvníky vzdělávat, rozvíjet v nich kreativitu a činit je spokojenější a úspěšnější.

CVNS: výzkumná sonda Dárcovství v číslech

Na konci roku 2012, publikovalo Centrum pro výzkum neziskového sektoru výzkumnou sondu pod názvem Dárcovství v číslech, Markéty Řežuchové. Cílem sondy bylo nahlédnutí do hodnotového a postojového chápání  jevu dárcovství u občanů České republiky, a také hledat odpověď na otázku, které oblasti a z jakých důvodů jsou pro dárce nejpřitažlivější.  Sonda testovala vzorek 278 respondentů. Výzkum zjišťoval například počty poskytnutých darů z hlediska jednotlivých oblastí, kdy preferovanou oblastí jsou jednoznačně sociální služby, ty se na celkovém počtu poskytnutých darů podílely 37%, následuje zdraví (16 %) a mezinárodní aktivity (14 %).  Se 4% poskytnutých darů se kultura řadí mezi náboženství (5%) a sport a rekreaci (3%). Menší počet poskytných darů  získává například  ochrana práv a obhajoba zájmů nebo práce hospodářských a profesních sdružení. V oblasti celkové výše poskytnutých darů patřila kultura naopak do první čtveřice. U nefinančních darů se pak kultura a sport vůbec neobjevila.

V Česku vychází první publikace o dobrovolnictví v kultuře

Česká kancelář programu Culture vydává publikaci Dobrovolníci pro kulturu: Dobrovolnická činnost v kulturních organizacích. U příležitosti Evropského roku dobrovolnictví 2011 představuje publikace  fenomén dobrovlnictví a možnosti jeho využití v činnosti kulturních institucí. Jedná se o první publikaci svého druhu v oblasti kultury v České republice. Trend dobrovolnictví je zejména v západních zemích, USA a Kanadě již dlouhou dobu představuje nepostradatelnou součást činnosti mnoha významných kulturních organizací. Publikace přináší přes 20 příkladů dobré praxe v ČR a zahraničí z oblasti dobrovolnictví. Najdeme zde jednotlivé kulturní obory jako divadlo, hudbu a tanec; festivaly; knihovny; muzea a galerie a památeky.

Zpráva ze semináře s Lynn Dierking v Americkém centru

Na konci září 2011 organizovalo ProCulture a Americké velvyslanectví v Americkém centru v Praze seminář s Lynn Dierking, která spolu se svým manželem a kolegou Johnem H. Falkem patří mezi průkopníky muzeologické literatury zaměřené na prožitek návštěvníků těchto institucí. Dvě na sebe navazující přednášky na téma Sledování úspěšnosti muzeí jako nástroj pro získávání podpory představily současné tendence v muzejní evaluaci. Karin Kottová, jedna z účastnic semináře, reflektuje seminář ve svém článku nazvaném "Diktát publika?"

Marie Novotná: Vznik kulturních domů v letech 1948 – 1989

Historický vývoj objektů, které sloužily lidem k uspokojování kulturních potřeb, byl dozajista v každé obci odlišný. Od 19. století vznikala společenská centra spolků, jako byl například Sokol, byly zakládány různé besedy, na začátku 20. století si své kulturní objekty začala zřizovat i tělovýchovná jednota Orel. V únoru 1948, kdy došlo k oficiálnímu převzetí moci komunisty, se s budováním socialismu začaly budovat i veřejné stavby, mj. i kulturní domy dále jen (KD). Jedním z cílů tehdejší socialistické kulturní politiky, která zaměřovala svůj zrak na proletariát a snažila se vesnici pozdvihnout na úroveň města, byl bohatý kulturní život a zpřístupnění kultury všem občanům. Díky tomu mohly být socialistické ideje šířeny účinněji a ve větším měřítku.

Spolupráce na sběru inovativních a kreativních projektů v oblasti kultury

Institut umění ve spolupráci s ProCulture/Otevřenou společností o.p.s.  shromažďuje od jednotlivců, iorganizací, institucí a firem příkladové projekty a aktivity v rámci výzkumného projektu Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů. Cílem sběru příkladových projektů je mapování potenciálu kulturního, resp. kreativního průmyslu, k sociálnímu a ekonomickému rozvoji v ČR a návrh doporučení pro kulturní politiku a pro strategii podpory kulturních, resp. kreativních průmyslů. Projekty je možné zasílat do 15. listopadu 2009. 

Kulturní a kreativní průmysly v Německu

Berlín, Německo Německé Federální ministerstvo  Ekonomiky a Technologie  (BMWi) publikovalo výzkumnou zprávu věnovanou kulturním a kreativním průmyslům. Zpráva shrnuje na základě empirických dat informace o celém sektoru resp. jeho ekonomické síle a dopadu na zaměstnanost. Uvádí, že počet německých podniků a osob samostatně výdělečně činných působících v kulturních a kreativních průmyslech byl v roce 2008 celkem 238 000 subjektů. Sektor měl celkový obrat  132 miliard Euro,  vytvářel 763 400 plných či částečných pracovních úvazků podléhajících platbě sociálního pojištění a zaměstnával 1 001 700 pracovníků. Z hlediska počtu nově vytvořených pracovních míst byl v roce 2008 meziroční nárůst obdobný jako v roce 2007, kdy sektor vyprodukoval 30.000 nových pracovních míst oproti roku 2006. Německo má podle sčítání obyvatel z roku 2006 celkem 82 422 299 občanů s tím, že v produktivním věku je 66.1% z nich.  

Publikace Social Impact of the Arts

Cílem publikace "Sociální dopady umění" ( The Social Impact of the Arts) autorů Eleanor Belifore a Oliver Benneta má za cíl podpořit veřejnou diskuzi o vnitřních hodnotách umění a zprostředkující roli umění. Cílem knihy je také opětovně navázat na bohatou tradici myšlení, čerpající mimo jiné z idejí Aristotela a Platona a ukázat, jak se některé z konceptů klasické filosofie staly samozřejmými pravdami. V neposlední řadě chce publikace povzbudit "odlišné porozumění skutečnosti, jak umění může ovlivnit společnost." Publikaci vydalo britské nakladatelství Palgrave Macmillan.
1 2 3 4 5 další >
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2018 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2018 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.